Setkání s idolem

1. října 2014 v 17:46 | Aliwien |  Téma týdne
Zvoní. Za chvilku začíná hodina dějepisu, na kterou se už od začátku týdne moc těším. Zase uslyším jeho hlas. Krásný, podmanivý, zvláštní. Vždycky mne dostane. Karel Suk učí dějepis na gymnáziu, v naší třídě už třetí rok. Od počátku jsem ho obdivovala. Jeho výklady látky neměly chybu. Byly velmi poutavé a i ty největší nepozory ve třídě najednou nebavilo nic jiného, než poslouchat. Ale mne nejvíce upoutával hlas. Postupně jsem se nedokázala soustředit na nic jiného.

"Veselá k tabuli!", zprvu sedím a nevím, zda se to týká opravdu mě. Tolik jsem se při poslechu zasnila do jeho hlasu. Teprve, když do mne strčí kamarádka Jitka, uvědomuji si, že "Kája", jak jsem si profesora v duchu pokřtila já, mne právě vyvolal.
"Tak Veselá, copak je s vámi, neslyšíte?", opakuje a já už vstávám a překotně spěchám k tabuli. Nemám strach, že nebudu umět. Moje platonická láska k profesorovi mne mimo jiné přinutila k tomu, abych se dějepis učila daleko více, než ostatní předměty. Přece mu nemohu udělat ostudu, že…
"Tak jako obvykle, je to za jedna", usmívám se a vracím se do lavice. Pak už se zase soustředím na výklad, jako vždy přitažlivý. Hodina utekla jako voda a vím, že další "děják" nás čeká pozítří. Tak dlouho budu muset vydržet bez svého "Káji", povzdechnu si v duchu.
O přestávce umývám tabuli. Moje oči bezděčně zamíří pod katedru. Cosi tam leží na zemi. Beru do ruky kožené černé pouzdro a zvědavě ho otevírám. Otáčím se přitom zády ke třídě. Nemusí každý vědět a vidět, co jsem našla.
"Bože! To je "Kájovo" pouzdro! Občanka, kreditka, finanční hotovost, řidičák, kartička pojišťovny - no prostě všechno! Muselo mu to při hodině vypadnout z kapsy u kalhot. Co teď? Přemýšlím, zda mám jít do sborovny a odevzdat to tam. Třeba ještě ve škole bude. Ale co když ne? Napadá mne odvážná myšlenka. Půjdu za ním domů!" Adresu si vzápětí zapamatuji z občanského průkazu a nepozorovaně nález schovávám do své tašky. "To bude něco! Budu s "Kájou" u něj doma! Co když tam bude sám?" Na to nechci ani pomyslet. "Přece jenom je mu pětatřicet a mně devatenáct!"

Pozdě odpoledne zazvoním u panelákového bytu na sídlišti. Po chvíli se ozve bzučák a vcházím dovnitř. Srdce mi bije až v krku a nemohu se ubránit zvláštním pocitům, hraničícím na jedné straně s obavami, co bude dál a na druhé straně se štěstím, že opět uslyším hlas svého idolu. Tajně přitom doufám, že by se mohlo zrodit i něco víc, než jenom moje platonická láska. V šestém poschodí mne u otevřených dveří bytu čeká ON.
"Ale, Veselá! Copak se děje? Potřebujete doučování? To bych od vás zrovna nečekal!"
Koktám.
"Pa, pane profesore, nesu vám pouzdro. Našla jsem ho ve třídě pod katedrou a je vaše." Strkám mu do ruky svůj nález.
"Tedy, vůbec nevím o tom, že jsem ho ztratil. A to jsem jel autem až domů, vlastně bez dokladů. Děkuji moc, Veselá. Ale víte co? Takový nález si zaslouží odměnu. Nechcete jít na chvilku dál? Alespoň na kafe? Maminka vaří moc dobrý…"
Láká mne to. Uvidím, jak má můj idol zařízený byt. Představuji si něco hodně moderního. Když slyším, že je doma s maminkou, přestávám se bát, že by se mohlo stát něco nepředvídatelného a jdu dál.
"Mamko, vedu návštěvu! Stav na kávu, tahle návštěva si to mimořádně zaslouží", haleká "Kája" už z předsíně.
Vede mne do obývacího pokoje, kde už čeká usměvavá sedmdesátnice, která nezapře, že je "Kájovou" maminkou.
"Vítám vás, slečno! Copak vás přivedlo až k nám?"
Od "Káji" se maminka vzápětí dozvídá důvod mé návštěvy.
"No, jo. To je celý Karel. Vždycky něco někde nechá, nebo zapomene koupit. Je hrozně nepraktický, víte? Kdyby mne tady neměl, tak bude chodit pořád v jedné zmuchlané košili, neuvaří si ani to kafe a na přitlučení obrázku na zeď si raději objedná firmu, aby si náhodou neublížil!", směje se profesorova maminka.
Rozhlížím se po bytě. Mám pocit, jako by se tady zastavil čas. Starožitné hodiny s kyvadlem právě odbily pátou odpolední. Vedle starožitná skříň, velká knihovna s regály až ke stropu, které jsou plné knih. Jen namátkou zaznamenávám spisy T.G.Masaryka, soubor knih Karla Čapka, Aloise Jiráska a spoustu další, především historické literatury. Nikde ani stopy po nějaké moderně či moderní technice. Žádná televize ani počítač. Ve srovnání s tím, co říkala maminka si docela dovedu představit, že profesor je sice skvělým historikem, který umí neskonale dobře vykládat a přednášet, ale pro každodenní život bude naprosto nepoužitelný. Musím přiznat, že můj idol tímhle zjištěním trošku utrpěl ránu. Pozvolna upíjím opravdu dobrou kávu, jak jinak než z opravdu starého, ale krásného porcelánového hrnečku.
"To jste všechno přečetl?", ukazuji na rozsáhlou knihovnu.
"Téměř ano. Historie a četba byly a jsou mým celoživotním koníčkem. Snažím se, aby moje hodiny dějepisu byly co nejzajímavější, a bez přečtení řady z těchto knížek by tomu tak určitě nebylo!"
Poslouchám jeho hlas a zase mám srdce až v krku. Dívám se mu do očí. Ale s ním to evidentně nic nedělá. Prostě "suchar Kája", rozšířila jsem jeho přezdívku ve svém nitru. Po půlhodině, která pro mne byla asi nejdelší na světě, se rozloučím. Vím, že moje láska k "sucharu Kájovi" navždy zůstane jenom platonická. Na jeho podmanivý a nádherný hlas budu vzpomínat celý život.

Téma týdne: Platonická láska














 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | E-mail | Web | 1. října 2014 v 18:09 | Reagovat

Ja som zas bola minulý rok zamilovaná do svojho angličtinára :-D. Ale nebola som u neho v byte, i keď bývam v tom istom paneláku, ako on, vlastne stále sme boli pod jednou strechou, v škole, doma :D, teraz už iba doma...krásne a haluzné to časy...

2 little-calla little-calla | Web | 1. října 2014 v 18:52 | Reagovat

Něco mi to připomíná :-D

Člověku se někdo líbí a sní o něm, ale když pak zjistí, jaký vlastně je, nebo jak se chová, tak to zalíbení lehce opadne a člověk se vrátí zpět ke snění a nebo si najde jiného "idola" :-)  :-D

Hezky napsaný článek :-)

3 jentabezejmena jentabezejmena | Web | 1. října 2014 v 20:30 | Reagovat

Jó... To je jako u mě, až na to, že jsem taky nebyla u něj doma - u mě pro změnu zeměpisář :), jika pěkný článek! :)

4 jentabezejmena jentabezejmena | Web | 1. října 2014 v 20:30 | Reagovat

[3]: *jinak

5 Meduňka Meduňka | Web | 1. října 2014 v 20:32 | Reagovat

Pěkný příběh, trošku jsem se bála, že Veselá skončí sucharovi v náručí :D. V osmičce byly všechny holky z naší třídy, včetně mně, zamilované do tělocvikáře. Dokonce i vybíjená mě kvůli němu bavila, a to je co říct. :-D

6 Janča Janča | E-mail | Web | 1. října 2014 v 20:44 | Reagovat

Tak to je pěkné, že to skončilo takhle nevině a dokonce se platonická láska v tvých očích trošku vzdálila. :D

7 pavel pavel | Web | 2. října 2014 v 12:50 | Reagovat

Já sice zamilovaný nebyl, ale líbila se mi učitelka biologie. Krásná ženská, při které jsem se na její výklad taky nesoustředil. :-D

8 Jája Jája | E-mail | Web | 2. října 2014 v 13:05 | Reagovat

téda krásné čtení, tak něco podobného jsem prožila i já a vím že mě měl také  rád i on bylo to také jen platonické. Když se však setkáme na školních srazech vždy si sedne ke mě a celou dobu si semnou povídá, je to už hodně let žil také s maminkou a zůstal svobodný celý život,mě bylo 15 a jemu 33 let, dnes je mi o 40 víc....ráda na to vzpomínám, něco v koutku srdíčka tam zůstalo celý život... :-)

9 Ježurka Ježurka | Web | 2. října 2014 v 16:48 | Reagovat

No, je to jako krásná vzpomínka. Asi máme všichni nějaké podobné, jako vždy jsi mne potěšila. :-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. října 2014 v 17:05 | Reagovat

Moc hezkou lásku jsi prožila. Určitě na tu půlhodinu ráda vzpomínáš:-)

11 valin valin | Web | 16. října 2014 v 18:30 | Reagovat

Já si přála, aby byla "love" hihihihi. Ale to bys nedodržela téma týdne. pěkné... :-)  :-)

12 Miriam M. Miriam M. | Web | 2. listopadu 2014 v 10:54 | Reagovat

Tak tohle mě opravdu pobavilo! A myslím, že chápu... Vždycky jsem toužila po někom se jménem ověšeným tituly jako vánoční stromeček... než jsem pár takových lidí poznala osobně. Ve srovnání s nimi je ovšem Tvůj "suchar Kája" ještě docela v pohodě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama